Překvapení na cestě: Suché dupky, Yháček a 2 malé děti

Značka Yháček vznikla v létě 2014. Fungovala teprve pár měsíců, když jsem zjistila, že jsem znovu těhotná. Amálce bylo necelých 9 měsíců a mně se pomalu chýlil ke konci druhý měsíc těhotenství. Pozitivní těhotenský test mě tehdy postavil před jednu zásadní otázku. A nebyla to otázka, jestli si necháme náš druhý poklad. To bylo jasné. Otázka zněla: Zvládnu vést firmu se dvěma malými dětmi tak blízko po sobě? Dnes se tomu trochu směju. Tehdy mi do smíchu úplně nebylo.

Podnikání s 2 malými dětmi

Nebyla jiná možnost. Asi si umíte představit, jak vypadá firma v začátcích. Žádný velký rozpočet. Žádný tým zaměstnanců. Žádná finanční rezerva, ze které by člověk jednoduše zaplatil několik lidí a sám si dal mateřskou dovolenou. Rozjezd Suchých dupek a značky Yháček spolykal prakticky všechny úspory.

Takže situace nebyla ideální. Jenže ve 26 letech má člověk spoustu sil a mladické nadšení, které občas překryje i velmi racionální otázku: A jak tohle proboha budu všechno zvládat? Rozhodla jsem se, že Suché dupky ani Yháček nepohřbím.

Malá prodejna v Ostravě 

V té době už jsme měli malý obchůdek nedaleko centra Ostravy. Maminky si k nám začaly chodit osobně do obchůdku a e-shop už přinášel první objednávky. Jenže držet pravidelnou otevírací dobu s miminkem a malým dítětem? Nonsens. Brzy jsme zjistili, že podnikání s dvěma dětmi je disciplína sama pro sebe.

A pak se narodil Kája. Po porodu a po propuštění Karlíčka z novorozenecké JIP jsem se místo dlouhého odpočinku vydala na firmu balit a expedovat balíčky. Od té chvíle jsem se každý den plácala na dně sil, které si snad umí představit jen rodiče malých dětí.

Kája nebyl pohodové miminko. Kája byl úplně jiný než Amálka. Neustále se chtěl nosit. A kojit. Kojení v náručí byla prakticky jediná poloha, ve které neplakal. Jakmile jsem ho položila s vidinou, že si alespoň na pár minut lehnu nebo něco udělám, během chvíle se ozval pláč. 

Takže znovu šátek, kojení a pochodování po bytě. A hlavně potichu. Protože jsme nesměli vzbudit Amálku. Dvě malé děti vzhůru, které potřebují mámu a jedna máma, která se bohužel neumí rozdvojit. To bylo peklíčko. 

Až po nějaké době mi začalo docházet, že Kája nebyl „náročné miminko“. Trápily ho bolesti způsobené ABKM. 

Jak vést prodejnu se 2 malými dětmi

Dodnes vlastně nevím, jak jsem to tehdy přežila. Některé nejtěžší chvíle mozek zřejmě raději vytěsní. Nakonec jsem do firmy přijala brigádnici na několik hodin denně. Do práce jsme všichni tři chodili jen na dobu nezbytně nutnou. 

A práce s dětmi v prodejně a šicí dílně? To byla kapitola sama pro sebe. Potřebovala jsem pracovat. Zároveň jsem potřebovala hlídat, aby děti:

• nic nezničily v prodejně,
• nedostaly se k nebezpečnému vybavení v dílně,
• nerozřezaly se o řezačku,
• nekřičely,
• a ideálně mě nechaly alespoň chvíli soustředit.

Možná si dovedete představit, jak efektivní práce to asi byla. Avšak fungovalo to.

Suché dupky rostly

Malý obchod nám přestal stačit. A zatímco jsme doma řešili dvě malé děti, Suché dupky rostly. Náš malý obchůdek nám začal být příliš těsný. Potřebovali jsme větší prostor. A pak jsem našla prostory snů. Velká prodejna s obřími výlohami přímo na jedné z hlavních tramvajových linek v Ostravě. A co bylo nejlepší? Z domu jsem to měla jen pár minut chůze. Hurá! Prostory se nám podařilo vylicitovat a mohli jsme se stěhovat. Pro malou rostoucí značku dětského oblečení to byl obrovský krok.

Jak vznikl prodej metráže

Přibližně v té době se začal rozjíždět také prodej látek. A to vzniklo úplnou náhodou. Do naší šicí dílny jsme nakupovali krásné látky. Abychom získali lepší ceny, potřebovali jsme odebírat větší množství. A co s látkami, které jsme sami nespotřebovali? Nabídli jsme je k prodeji. A zájem byl obrovský.

Ještě nebyla konkurence v prodeji látek tak velká jako dnes. Existovalo jen několik e-shopů a opravdu krásné dětské látky s originálními vzory nebyly samozřejmostí. Dodnes na tu dobu moc ráda vzpomínám. Ta euforie z každé dodávky nových látek byla neskutečně nabíjející. Otevírali jsme balíky a přemýšleli, co z nich vznikne.

Když se z práce stane radost

Právě tahle práce mě bavila jako málokterá předtím. Spojovala v sobě několik věcí, které jsem milovala: látky, šití, tvoření a radost z výsledku. A především radost z každého ušitého kousku, který pak dělal radost dětskému majiteli. Po Ostravě jsem často potkávala děti v našem ušitém oblečení. 

A to byl pocit! Co vzniklo v naší šicí dílně, bylo vidět na živém dítěti. Ne na fotografii. Ne vystavené na e-shopu. A přesně v těch chvílích člověk věděl, proč to všechno dělá.

Suché dupky na českých veletrzích

V nejlepších letech jsme se účastnili velkých českých veletrhů jako For Kids, For Babies nebo Pro dítě, a také menších prodejních akcí v různých městech. Byla to další důležitá část příběhu Suchých dupek. Potkávali jsme naše zákazníky osobně. Mluvili jsme s maminkami a s tatínky. Poslouchali jsme jejich zkušenosti, připomínky i nápady. A právě přímá zpětná vazba od rodičů nám pomáhala rozhodovat, co má v našem sortimentu dětského oblečení zůstat a co naopak nemá smysl dál vyrábět. Reálně je veškeré oblečení pro děti mnohem krásnější než na fotografiích na e-shopu. Tohle tvrdím dodnes.

Když děti povyrostly

Postupně přišel další zlom. Obě děti už chodily do školky. A já se konečně mohla na práci trochu víc soustředit. Po letech, kdy se pracovní den řídil podle kojení, spánku, pláče, školky a toho, kdo zrovna něco potřeboval, jsem najednou měla několik hodin, kdy jsem mohla opravdu pracovat. A pak zase přišel čas na to nejdůležitější. Vyzvednout děti a užívat si je.

Protože i když jsem si Suché dupky zamilovala, od začátku pro mě nebyly důvodem, proč o děti přicházet. Naopak. Chtěla jsem vytvořit práci, která bude součástí našeho života, ne život, který pohltí všechno ostatní.

A přišla Praha

Možná vás překvapí, že jsme otevřeli také kamennou prodejnu Suchých dupek v Praze. Ostrava, šicí dílna, e-shop, prodejna, látky, dětské oblečení, dvě děti. A teď ještě Praha? Ano.

Co se semlelo dál? To už je další kapitola našeho příběhu. 

Přečtěte si pokračování: Jak Suché dupky vyrostly až do Prahy, protože cesta značky Yháček a e-shopu Suchých dupek rozhodně nekončila.